Akutní infarkt myokardu
Akutní infarkt myokardu je jedno z nejnebezpečnějších onemocnění vůbec. Dochází k němu při uzávěru některé z tepen, které prokrvují srdce. Po dobu uzávěru tepny hrozí zástava srdce a úmrtí a zároveň odumírá více a více srdeční tkáně.
Výskyt akutního infarktu myokardu stoupá s věkem, je častější u mužů. Mezi další rizikové faktory vzniku patří dědičná zátěž, kouření, dlouhodobě neléčený vysoký tlak krve a zvýšená hladina cholesterolu. Orientačně lze riziko vypočítat dle skórovacího systému SCORE. Níže je uvedena tabulka rizika platná pro Českou republiku.
Procento rizika srdeční příhody u konkrétního jedince v následujících deseti letech v závislosti na věku, pohlaví, systolickém tlaku krve, hladiny cholesterolu a kouření. Převzato z Doporučených postupů Evropské kardiologické společnosti.
Nejlépe je infarktu myokardu předcházet. Pokud zanecháte kouření, léčíte vysoký tlak krve či vysoké hladiny cholesterolu, snižujete si tak riziko vzniku infarktu myokardu. Snížení tlaku krve i hladiny cholesterolu lze často dosáhnout zdravým životním stylem s dostatkem fyzické aktivity a střídmou a vyváženou stravou.
Pokud k infarktu myokardu dojde, je třeba co nejrychleji kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na lince 155. Začíná boj s časem a včasné zavolání záchranné služby může zachránit život a zachovat co nejvíce srdeční tkáně. Zdravotníci dokáží v případě zástavy srdce srdeční aktivitu obnovit a po transportu do kardiocentra též obnovit průtok uzavřenou srdeční tepnou a zastavit tak odumírání srdeční tkáně.
Jak poznat akutní infarkt myokardu? Hlavním příznakem je bolest na hrudi. Tato bolest může mít mnoho podob a někdy je dle charakteru bolesti i pro lékaře obtížné určit, zda se jedná o nebezpečný infarkt myokardu nebo jinou méně nebezpečnou příčinu bolesti. Bolest u infarktu myokardu je často tupá, tlaková, je umístěna uprostřed hrudníku nebo mezi lopatky a je provázená pocitem na zvracení a špatným dechem. Pokud je bolest na hrudi píchavá, na levé straně hrudníku nebo vázaná na nádech, nemusí se jednat o srdeční problém.
Typické rozložení bolesti na hrudi u infarktu myokardu
K diagnóze infarktu myokardu je nutno natočit EKG. To může provést posádka záchranné služby, praktický lékař nebo pracoviště urgentního příjmu nemocnice. Často však i EKG obraz nemusí být typický a diagnóza je stanovena až odběrem krve. V krvi se objevují první známky poškození srdce s odstupem 3 hodin od počátku infarktu.
EKG křivka u pacienta s infarkem myokardu spodní stěny levé komory
V případě podezření na infarkt myokardu jsou podány léky na snížení srážlivosti krve a nemocný se převáží do kardiocentra. Kardiocentra jsou ve všech krajských městech a zajišťují nepřetržitý provoz katetrizačního sálu s týmem tvořeným specializovaným intervenčním kardiologem, sálovou sestrou a rentgenovým laborantem. V případě přetrvávajících známek infarktu podstupuje pacient katetrizační vyšetření věnčitých tepen a v případě potvrzení uzávěru či zúžení je tepna zprůchodněna a do ošetřovaného místa je uložen stent, aby nedocházelo k jeho opětovnému uzavření.
Koronarogram s uzavřenou pravou věnčitou tepnou (levá část obrázku), výsledný obraz po zprůchodnění tepny katetrizačně (pravá část obrázku)
Po zprůchodnění věnčité tepny je nemocný převezen na jednotku intenzivní péče kardiocentra. Pro srdeční sval začíná období hojení, kdy stále přetrvává zvýšené riziko zástavy srdce a pacient musí být minimálně dva dny monitorován. Pokračuje se v léčbě léky na snížení srážlivosti krve a zahajuje se léčba léky na snížení hladiny cholesterolu a snížení tepové frekvence a tlaku krve.
Monitorace životních funkcí na jednotce intenzivní péče
V první fázi při příjmu nemocného a opakovaně v následujících dnech je prováděno ultrazvukové vyšetření srdce, nazývané echokardiografie. Umožňuje rychle a bezbolestně zobrazit rozměry a funkci jednotlivých srdečních oddílů a zhodnotit funkci chlopní. Zaměřuje se zejména na funkci levé komory a hodnotí se rozsah jejího poškození infarktem. Aktivně se pátrá po možných komplikacích infarktu jako jsou porucha funkce mitrální chlopně nebo prasknutí stěny levé komory či mezikomorového septa.
Echokardiografické vyšetření
Nekomplikovaná hospitalizace trvá přibližně 4-5 dnů. Po infarktu myokardu je nutno užívat současně dva preparáty na snížení srážlivosti krve blokující funkci krevních destiček - kyselinu acetylsalicylovou a k tomu některý z následujících preparátů - klopidogrel nebo ticagrelor. Tato takzvaná duální antiagregační terapie brání vzniku sraženiny ve věnčitých tepnách i v místě uloženého stentu, pokud byl použit. Duální antiagregční terapie je doporučena po dobu 1 roku, v případě nutnosti je možno ji zkrátit na 1-3 měsíce. Následně se přechází na doživotní léčbu pouze jedním preparátem, a to kyselinou acetylsalicylovou.
Všem nemocným po infarktu myokardu je doporučeno užívat lék ze skupiny statinů. Statiny snižují hladinu cholesterolu a je prokázáno, že u pacientů po infarktu myokardu prodlužují život. Pokud je vysoký tlak krve, tak je kontrolován léky zpomalujícími tepovou frekvenci - beta-blokátory, případně v kombinaci s léky ovlivňujícími systém renin - angiotenzin - aldosteron. Pravidelně je odběry krve kontrolována hladina LDL cholesterolu a je doporučeno dosáhnout hladiny nižší než 1,4 mmol/l. Pokud při maximální dávce statinu není této hladiny dosaženo, tak se postupně přidávají preparáty snižující hladinu cholesterolu jiným způsobem. Cílový tlak krve v domácím prostředí je do 130/80 mmHg.
Doporučení dlouhodobé péče po akutním infarktu myokardu od Evropské kardiologické společnosti
Každý nemocný po prodělaném infarktu myokardu by měl být sledován ambulantním kardiologem. Ten upravuje léky a jejich dávkování k dosažení doporučených hladin LDL cholesterolu a tlaku krve, aktivně pátrá po projevech zužování koronárních tepen, jako jsou bolesti na hrudi nebo dušnost a motivuje nemocného k dodržování zdravého životního stylu.
